Norbert Leopold hrabě Kolowrat-Liebsteinský

(9. 3. 1655, Praha – 17. 4. 1716, Rychnov nad Kněžnou)

1688–1690 mimořádný vyslanec v Madridu
1690 kurfiřt v Kolíně nad Rýnem
1693–1694 řádný vyslanec u braniborského kurfiřta v Berlíně
9. 1. 1712 Řád zlatého rouna

Čtvrtý syn Františka Karla I. hraběte Kolowrat-Liebsteinského (1620–1700), rytíře Řádu zlatého rouna, zemského a krajského hejtmana, prezidenta nad apelacemi, významného politika a diplomata a jeho první manželky Magdaleny Ludmily z Oppersdorfu (1625–1672). Měl deset sourozenců, z nichž dosáhl nejúspěšnější kariéry. Absolvoval kavalírskou cestu, kterou zakončil ročním pobytem v Itálii v roce 1674. Stal se císařským radou a komořím a mimořádným vyslancem v Madridu v letech 1688–1690, dále pak v roce 1690 kurfiřtem v Kolíně nad Rýnem a svou diplomatickou kariéru zakončil jako řádný vyslanec u braniborského kurfiřta v letech 1693–1694 v Berlíně. Za své zásluhy získal dne 9. 1. 1712 od císaře Karla VI. Řád zlatého rouna.

Hrabě byl vlastníkem fideikomisu Rychnov nad Kněžnou, Vamberk, Černíkovice a dalších statků. Rychnovské panství rozšířil roku 1704 přikoupením rozsáhlých lesů v Orlických horách, které dosud byly v majetku královské komory. V letech 1703–1705 byl zástavním majitelem hradu a panství Karlštejn. V roce 1707 od Krakowských z Kolowrat koupil panství Chlumec u Ústí nad Labem a téhož roku získal v severních Čechách také Zlonice. Dalšími nákupy cílevědomě rozšiřoval i své východočeské statky, k Chroustovicím přikoupil Přestavlky a k Letohradu Vamberk.

Stejně jako jeho otec byl i Norbert Leopold mecenášem katolické církve. Na přelomu 17. a 18. století nechal vystavět nebo renovovat kostely v Těchoníně, Uhersku a Kunčicích, financoval také výbavu kostelů v Letohradě a Chroustovicích. Na jeho pozvání do Rychnova nad Kněžnou přijel vyhlášený barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který navrhl monumentální průčelí kostela Nejsvětější Trojice, stojícího nad novým zámkem. Podle jeho plánů v roce 1714 hrabě zahájil stavbu piaristické koleje, stojící v těsné blízkosti kostela. Ze zajímavé trojkřídlé budovy (symbol Nejsvětější Trojice) se dochovalo jen jedno křídlo. Také objednal u tohoto architekta přestavbu klášterního kostela v Dolním Ročově.

Za diplomatické mise v Berlíně hrabě rozšířil svou uměleckou sbírku. Pořídil zde roku 1694 svůj portrét, jehož tvůrcem byl malíř Jan Fr. Doun a který je dodnes v kolowratské sbírce. Po smrti hraběte Norberta Leopolda obsahovala podle soupisu jeho sbírka obrazů na 134 maleb, z toho bylo 44 rodinných portrétů a 11 portrétů zobrazovalo panovnický rod Habsburků. Ty se staly základem pozdější Kolowratské obrazové galerie, která byla v roce 1745 přemístěna na zámek v Rychnově nad Kněžnou.

Poprvé se oženil v roce 1682 s Johankou Magdalenou rozenou hraběnkou Hrzánovou z Harasova, ovdovělou Vítanovskou z Vlčkovic (1649–1685), se kterou měl jednoho syna Františka Karla II. (1684–1753), který vynikal jako politik. Díky tomuto manželství získal Letohrad. S druhou manželkou Marií Magdalenou Slavatovou z Chlumu a Košumberka (1673–1691) se oženil v roce 1691 a měl s ní syna Norberta Vincence (1696–1727) a dceru Marii Markétu (1693–1707). Manželka Marie Magdalena dědila část majetku vymřelého rodu Slavatů.