František Xaver hrabě Krakowský z Kolowrat

(10. 10. 1783 ve Vídni – 13. 12. 1855 v Telči)

komoří, podplukovník (Oberstleutnant)
pán na Budkově, Mladoňovicích, Gross Wetzdorfu a Rohrbachu v Dolních Rakousích

Nejmladší syn a poslední dítě Leopolda Viléma hraběte Krakowského z Kolowrat a jeho 2. choti Marie Teresie hraběnky z Khevenhűller – Metsch (1741 – 1805). Stal se zakladatelem IV. linie rodu Krakowských z Kolowrat, která jako jediná kvete dosud.

Dne 24. 3. 1804 pojal ve Vídni za choť Julii (Julianu) hraběnku von Wildenstein – Wildbach (8. 12. 1786 ve Štýrském Hradci – 17. 9. 1849 v Budkově), dceru Ferdinanda hraběte von Wildenstein – Wildbach a Marie Aloisie hraběnky von Stubenberg, dámu řádu Hvězdného kříže a palácovou dámu. Z tohoto manželství se narodilo celkem 8 dětí: Leopold (1804 – 1863), Theodor (1806 – 1875), Ferdinand (1807 – 1897), Františka Xavera (1808 – 1869), Leontina (1812 – 1882), Valerie (1821 – 1913), Julie (1823 – 1907) a Marie Leokardie (1825 – 1915).

V zámecké obrazárně Krakowských – Liebsteinských z Kolowrat v Rychnově nad Kněžkou se mezi 258 obrazy (portréty, zátiší, krajinky) nachází i portrét Julie (Juliany hraběnky Krakowské z Kolowrat, která je na něm zpodobněna jako Hébé) v řecké mythologii zosobněná mladost ve svém rozkvětu. Jde o olej na plátně od neznámého vídeňského malíře z doby kolem roku 1815.

V době napoleonských válek sloužil hrabě František Xaver jako gardista v hodnosti majora v tzv. Šlechtické gardě (Noble – garde) císaře a krále Františka I. Garda s všeho všudy 38 členy (aristokraty české provenience), doprovázela panovníka při válečných taženích. Odznakem členství byl dnes velice vzácný Český šlechtický kříž (Das Böhmische Adelskreuz).

Po válkách prodal hrabě František Xaver panství a zámek ve Filipově uherskému šlechtici Františku Zichymu. Dnešní novogotická podoba zámku, hospodářského dvora i celé vsi je dílem až Emilie Boleslavské z Rittersteinu, rozené z Eisensteinu. Přestavba se uskutečnila v letech 1863 – 1865 a z původního kolowratského barokního zámku jsou v dnešní budově zachovány jen některé obvodové zdi její střední části.

V roce 1841 byl statek Budkov rozdělen mezi manžele Františka Xavera a Julii Krakowské z Kolowrat. O 8 let později (1849) odevzdal František Xaver tento statek svým dětem Theodoru, Leontině (provdané Kressové), Xaverině (provdané Dubské), Valerii (provdané Zichy), Julii (provdané Erdödy) a Marii Leokardii do společného vlastnictví. Těchto 6 sourozenců pak v roce 1853 Budkov prodalo za 400.000 zl. a 800 dukátů Karlu knížeti z Liechteinsteinu († 7. 4. 1865), který pak učinil tento statek roku 1859 fideikomisem pro sekundogenituru knížat z Liechtensteinu.

Oba manželé byli pohřbeni v Budkově.