Bohuslav Jiří Krakowský z Kolowrat

(1596 – 1638/41)

Komoří a císařský rada

Předsedící (asesor) komorního a lenního dvorského soudu

Syn Kryštofa Jindřicha Krakowského z Kolowrat (1549 – 1596) a Kateřiny Týřovské z Einsiedelu (1588 – 1640). V rozjitřené době se vždy a důsledně stavěl na katolickou stranu. Za to byl také přijat panem Jindřichem Michaelem Hieserlem z Chodova (1575 – 1665) do nově založeného (17. 11. 1618 v Olomouci) řádu Křesťanského rytířstva (Ordo Christianae Militiae). Stalo se tak v korutanském kostele v Heiligenblut, kde u hlavního oltáře složil spolu s pány Vilémem z Klenové a Přibíkem z Újezdu předepsanou přísahu, načež byli panem Hieserlem přepásáni řádovou stuhou.

Již předtím doprovázel pana Hieserleho při nebezpečné a dobrodružné plavbě po Dunaji z Bavor do Vídně, přičemž pan Hieserle vše popsal ve svých Příbězích (vlastní název rukopisu: Život, v němž se obsahují některé jízdy a tažení, které jsem já Jindřich Hieserle svobodný pán z Chodova činil, též způsob všeho života mého, co jsem sobě od dětinství svého pro paměť rodu svému, dědicům a budoucím mým poznamenával a do těchto knih svou vlastní rukou napsal a figurami ozdobiti dal. Léta Páně 1614). Pan Hieserle popisuje, jak se tehdy vydával za Kolowratova štalmistra ( tj. podkoního, z něm. Stallmeister) a předstíral nakažlivou nemoc, čímž se pokoušel snáze utajit svou pravou identitu. Posádku lodi však ovládl takový strach z moru, že začala přesvědčovat Bohuslava Jiřího, „ ať svého nemocného štalmistra raději do Dunaje smete, nebo takto jsou on i jeho lidé ve velikém nebezpečí, že by se od něho mohli nakazit, a jak je vidět, stejně mu pomoci není“.

Zdá se, že se Bohuslavu Jiřímu moc nedařilo, protože dne 25. 6. 1631 na něm u soudu nejvyššího purkrabího v Praze vymáhal dvorský klenotník a pražský měšťan Jošt Brysl z Bryslu (†1635) částku 1400 kop grošů míšeňských. Proto patrně musel svůj dům na Menším Městě pražském v ulici pod valy Pražského hradu, který stál mezi domy Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a krejčího Melichara Pellera proti kostelu sv. Martina, prodat za 1800 kop grošů míšenských panu Jáchymu Liebsteinskému z Kolowrat. Pak se musela jeho situace změnit, protože v roce 1636 koupil za 16000 kop grošů statek Dražejovice (Dražovice, sedm kilometrů východně od Sušice), tj. tvrz se dvěma dvory, pivovarem a vesnice Dražovice, Bašetín, Šimonov, Podhorsko a Ostružno, od Anny Veroniky Kotzové z Dobrše.

Pan Bohuslav Jiří byl dvakrát ženatý. Poprvé se ženil dne 8. 1. 1618 a za svou choť pojal Kateřinu Markétu Nowohradskou z Kolowrat (1603 – 21. 2. 1634), dceru Volfa Nowohradského z Kolowrat a Jitky ze Sternbergu. Poté, co zemřela a byla pochována ve Velharticích, se oženil roku 1636 s Annou Veronikou Kotzovou z Dobrše (uváděna 1622 – 1638), dcerou Václava Kotze z Dobrše a Kateřiny Ježovské z Lub. Obě manželství však zůstala bezdětná.

Po paní Kateřině Markétě se ve farním kostele Narození Panny Marie ve Velharticích dochovala mramorová deska s nezřetelným erbem Kolowratů a s nápisem:

ANNO DOMINI M. D. C. XXX 4 XXI
FEBRUARII . OBIIT . ILLUSTRISSIMA . ET .
GENEROSISSIMA . DOMINA . DOMINA
CATHARINA . MARGARETA . BARONISSA
DE COLOWRAT . HIC . PIE . MEMORIE
DEFVNCTA . ORATE . PRO . ILLA

Tj. česky:
Léta Páně 1634, 21.
února skonala převelice vznešená a
velmi urozená paní paní
Kateřina Markéta baronka
z Kolowrat. Zde ve zbožné paměti (památce)
zemřela. Modlete se za ni.