Erb pánů z Kolowrat

Původ znaku pánů z Kolowrat

František Palacký ve svých Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě (Praha 1921) uvádí na str. 238-239 rozrod Janoviců, z nichž pošly rody pánů z Janovic, z Winterbergu, z Adlaru, ze Žirotína, ze Žďáru a z Kolowrat. Cituje přitom Kroniku tak řečeného Dalimila, který v kapitole 22 výslovně uvádí jako společný rodový znak ORLICI. Pánové z Kolowrat jsou takto poprvé jmenováni roku 1347 (Albrecht st. z Kolowrat). Ten je listinně doložen v letech 1347-1391. Je uváděn i jako Albert a na jeho pečeti z roku 1378 (Sedláček, August: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, Academia, Praha 2003, sv. 1., 169r – 170v) i na pečeti Albrechta ml. z Kolowrat (1469-1416) roku 1388 je erbovním znamením jednoznačně ORLICE. Teorie o jiné původní erbovní figuře nenacházejí v historickém materiálu žádnou oporu.

PhDr. Milan Buben Ph.D.

Užívaná forma erbu Kolowrat-Krakowských

Současní členové rodu Krakowských z Kolowrat zvolili na místo tradiční formy rodového erbu (tj. štít s orlicí s korunovanou přilbou, s přikrývadly a s klenotem) jinou variantu – rodový štít položený na hermelínový plášť převýšený korunou. Podobné znaky s plášti užívají tradičně i jiné hraběcí rody, např. Wratislavové z Mitrowicz, Zierotinpové, Waldstein – Wartenbergové, apod. Pláštěm není vyjadřován knížecí stav (což dokládá absence knížecí koruny na vrcholu), ale starožitnost a vznešenost rodu.

PhDr. Milan Buben Ph.D.