Jan Vilém Vojtěch hrabě Kolowrat-Liebsteinský

(29. 9. 1624, Innsbruck – 31. 5. 1668, Brno)

20. 7. 1658 říšský hraběcí stav
8. 11. 1660 český hraběcí stav
6. 12. 1667 arcibiskup pražský
18. 1. 1668 velmistr Řádu křížovníků s červenou hvězdou

Narodil se jako šesté z jedenácti dětí Albrechtu Kolowrat-Liebsteinskému (1583–1648), zakladateli starší rychnovské větve rodu, říšskému dvornímu radovi, císařskému komořímu, německému místokancléři a místodržícímu v Království českém a Sabině Viktorii, svobodné paní von Wolkenstein-Trostburg (1596–1684). Po studiu teologie v Římě se stal tridentským, pražským, brněnským a olomouckým kanovníkem a prelátem. Dne 20. 7. 1658 byl společně se svými bratry povýšen do říšského hraběcího stavu a o dva roky později dne 8. 11. 1660 i do českého hraběcího stavu.

V roce 1663 se stal prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly a 6. 12. 1667 byl císařem jmenován arcibiskupem pražským, po smrti přechozího arcibiskupa Arnošta Vojtěcha kardinála Harracha. Řád křížovníků s červenou hvězdou ho poté 18. 1. 1668 přijal za svého velmistra a o deset dní později ho ve funkci potvrdil i papež Klement IX. Ještě začátkem února podepsal Řádu křížovníků s červenou hvězdou tzv. capitulum a stal se posledním postulovaným velmistrem.

Úřadu pražského arcibiskupa se nestihl ujmout, ještě před svou intronizací totiž zemřel ve věku pouhých 44 let během návštěvy u svého bratra v Brně. Pohřben byl v olomoucké katedrále sv. Václava a jeho srdce bylo na jeho přání uloženo v rodinné hrobce v Rychnově nad Kněžnou.