Filip Nerius (Neri) hrabě Krakowský z Kolowrat

křtěn 26. 3. 1686 v Praze – 28. 3. 1773

Komoří a skutečný tajný rada
Viceprezident české komory (1732/33 – 1747)
Nejvyšší sudí zemský (9. 2. 1747 – 1748)
Nejvyšší purkrabí (17. 10. 1748 – 1771)
Rytíř řádu Zlatého rouna
21. 4. 1749 získal indigenát (občanské právo) v Sedmihradsku a Banátu

Filip Nerius byl pátým synem Jana Františka hraběte Krakowského z Kolowrat (1650–1723) a Eleonory Claudie hraběnky d´Anquisola (1654–1691). Se svojí manželkou Annou Barborou hraběnkou Michnovou z Vacínova (2. 9. 1707–24. 2. 1772) založil vlastní rodovou linii, nazývanou hrobská (radenínská). Eleonora vlastnila Hořetice, Žiželice, Bílenice a Rabštejn nad Střelou, který jí patřil jen krátce. S Eleonorou počali deset dětí: Annu Josefu (1725–1790), Leopolda Viléma (1728–1809), Terezii (1730–1791), Filipa (1732–1757), Jáchyma (1734–1756), Antonii (1736–1799), Janu Arnoštku (1737–1792), Františka Josefa (1740–1757), Kajetána (1742) a Marii Kateřinu (1747–1812).

Hrabě Filip Nerius byl podnikavý a ekonomicky velmi úspěšný. V roce 1748 koupil od Antonie hraběnky Czerninové z Chudenic panství Světlá nad Sázavou se 17 vesnicemi. V roce 1752 získal od císařovny Marie Terezie Habsburské privilegium na broušení českých granátů na tomto panství, proto ještě v tomtéž roce založil vůbec první brusírnu českých granátů v zemi. Díky tomu mnoho lidí na Světelském panství nalezlo obživu. V polovině 18. století pak koupil dům „U Otčenáše“ (čp. 349–III) ve Vlašské ulici 15 v Praze.

Filip Nerius zastával funkci viceprezidenta české komory, do které jej jmenoval císař Karel VI. Mimo jiné měl na starosti spor mezi věřiteli a Karlem Kajetánem hrabětem Buyuoye. Podařilo se mu také získat funkci v místodržitelské radě. Hrabě Kolowrat tak byl svědkem politické krize, když byl Karel Albrecht Bavorský prohlášen českým králem. Dne 19. 12. mu panský a rytířský stav složil hold, a to včetně Filipa Neria. Nový král ustanovil sedmičlennou dvorskou deputaci pod vedením právě Filipa Neria, který získal titul prezidenta této rady správců země. Zasedání deputace probíhala v kolowratském paláci na Malé straně.

Během válek o rakouské dědictví se Filip Nerius musel potýkat s francouzskými vojsky. Francouzi si při opouštění Prahy vzali s sebou několik rukojmích, mezi kterými byl právě i hrabě Kolowrat. Rukojmí v Chebu propustili a Marie Terezie ustanovila komisi, která měla rozhodnout o vině či nevině šlechticů. V této vyšetřovací komisi byl také zastoupen rod Kolowratů, a to osobou hraběte Ferdinanda Aloise. Komise shledala hraběte Filipa Neria nevinným a vyhodnotila jeho veškeré kroky jako činy vynucené nenadálými okolnostmi.

Hrabě Filip Nerius získal důvěru nové panovnice a ta jej 17. 10. 1748 jmenovala nejvyšším purkrabím pražským. Díky tomu se stal patronem řady pražských kostelů, o něž se patřičně staral. V roce 1752 daroval kostelu v Košířích 100 zlatých, v roce 1754 povolil přelít zvon v kostele sv. Petra a Pavla v Budči, u tohoto kostela ustanovil o sedm let později administrátora. V roce 1755 Marie Terezie zřizuje na Karlštejně hospodářské správní panství a jako komisaře jmenuje hraběte Filipa Neria a Václava Netolického z Netolic, kteří měli na starost opravy budov a vybavení kaplí. K českému purkrabství roku 1758 hrabě Filip Nerius přikoupil usedlost Cibulka. Marie Terezie se nechala hrabětem Filipem Neriem zastupovat při osmistých oslavách založení kostela sv. Václava v Proseku. Hrabě Kolowrat předal královniny dary, kasuli, dalmatiku a pluviál.

Roku 1755 koupil od Jana Václava Mladoty ze Solopisk statek Hlaváčova Lhota. O dva roky později tam nechal vybudovat barokní zámek obklopený parkem. Na průčelí byl umístěn rodový znak hraběte Filipa Neria. Bohužel byl tento zámek v roce 1967 zbourán. Od Marie Maxmiliany Schaffotské koupil roku 1759 zámek, dvůr a ves Radovesnice. Zámek nechává opravit v barokním stylu, neboť byl značně poškozen po bitvě u Kolína. V roce 1760 kupuje dvůr Šintlochy, který si velmi oblíbil, a proto jej nechal přejmenovat na Filipov (Philippshof). Původní kapli pak nechal přestavět na barokní zámek. Nedaleko Čáslavi zakoupil roku 1766 panství Jeníkov a Hostačov, právě na hostačovský zámek přesídlil. V Jeníkově nechal postavit roku 1769 budovu pro státní továrnu na tabák. Tato budova nesla označení „Starý zámek“.

Císař František I. velmistr a suverén řádu Zlatého rouna (1740–1765), udělil Filipu Neriovi při promoci dne 29. 11. 1759 řád Zlatého rouna v pořadí jako 752. rytíři řádu a zároveň jako 50. rytíři, jemuž se od tohoto panovníka dostalo této pocty.

Manželé Krakowští z Kolowrat zemřeli během třinácti měsíců a oba byli pohřbeni v barnabitském kostele sv. Benedikta v Praze na Hradčanech. Kde se dodnes zachoval jejich náhrobek.