Albrecht mladší z Kolowrat

(uváděn 1369 – 1416)

Podvýběrčí daní Plzeňského kraje (1380)
Hejtman Vogtlandu (1383–1392)
Hejtman Loketského kraje (1405–1412)
Přísedící zemského a lenního soudu (přelom 14. a 15. století)
Soudce hrdelního soudu Plzeňského a Žateckého kraje

Nevíme, kdy a kde se syn Albrechta staršího z Kolowrat (†1391) a Anny ze Seebergu narodil. Poprvé se jeho jméno objevuje v listině z roku 1369, ve které je uveden jako spolupatron kostela v Ročově.

Dále je zmiňován roku 1379 jako podvýběrčí daní v Plzeňském kraji a roku 1380 jako spoluzakladatel augustiniánského kláštera v Dolním Ročově. Mezi lety 1383 a 1392 byl stejně jako předtím jeho otec hejtmanem (zemským správcem) ve Vogtlandu v Sasku. Funkci hejtmana zastával i v letech 1405-1412 v Loketském kraji.

Na přelomu 14. a 15. století působil jako přísedící (asesor) zemského a lenního dvorského soudu. Byl také soudcem hrdelního soudu Plzeňského a Žateckého kraje.

Po smrti otce se stal pánem na hradě Krašově nedaleko Krakovic. V roce 1396 byl ovšem již sezením na Kolešovicích a na hradě Libštějně, který získal pro Kolowraty jeho otec v roce 1379. Od roku 1397 je uváděn i na Bezděkově. Roku 1413 se stal pánem na Jezeří.

Pobýval také na Hradišti, v Kozojedech a Milíčově, kde byl patronem tamních kostelů. Jsou známy i jeho patronáty v Oboře (1405) a v Albrechticích (1410).

Albrecht mladší z Kolowrat byl ženatý s Kateřinou Tistavou z Hedčan, což byla nejspíše dcera zakladatele a stavitele hradu Libštejna Oldřicha Tisty z Hedčan (†1379). Měl s ní syny Bedřicha (†1432 na Libštejně), Hanuše I. (1453 byl již mrtev) a patrně i Jana (uváděn 1416-1418), pána na Bezděkově a Kološovicích, od něhož se počítá přímá posloupnost pánů a později hrabat Krakowských z Kolowrat.

Albrecht mladší z Kolowrat se tedy stal předkem linie liebsteinské a s největší pravděpodobností i linie Krakowské.