Ročovský klášter jako základ mecenášské tradice

Augustiniánský klášter v Dolním Ročově s kostelem Nanebevzetí Panny Marie založil v roce 1373 společně se svými syny Albrecht starší z Kolowrat. Rodina se v zakládací listině řádu zavázala, že klášter bude finančně podporovat. Husitské války budovu velmi poznamenaly, proto bratři Václav a Jiří Kolowrat-Bezdružičtí nechali celý konvent opravit. V roce 1629 uzavřeli příslušníci rodu Kolowratů rodovou smlouvu, která mimo jiné stanovila udržování kláštera v Dolním Ročově a jeho finanční mecenát. Po třicetileté válce, která byla pro klášter další pohromou, byl v polovině 17. století na náklady císařského rady Kryštofa Jaroslava Krakowského z Kolowrat (1749–1824) opraven.

Největších změn se Dolní Ročov dočkal v 1. polovině 18. století. Norbert Leopold hrabě Kolowrat-Liebsteinský, držitel Řádu zlatého rouna objednal v roce 1715 u barokního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela rozsáhlou přestavbu klášterního kostela. Do průčelí nechal přistavět věž a dále byla zřízena hřbitovní kaple. Kvůli škodám po opakovaných průtržích mračen bylo rozhodnuto o celkové přestavbě klášterního kostela. Projekt byl v roce 1746 svěřen dalšímu významnému baroknímu architektovi Kiliánu Ignáci Dietzenhoferovi. Po jeho smrti byly práce převedeny na Anselma Luraga, který se zasloužil o vybudování nového konventu.

Ke klášteru se váže rodová pověst. Po přestavbě začalo v klášterním kostele docházet k pozoruhodnému úkazu. Náhrobní kámen Albrechta staršího z Kolowrat bez vnější příčiny vlhnul. A to někdy natolik, že na něm stály krůpěje vody. Jeho „pot“ prý byl vždy předzvěstí vážné události v rodě, těžké nemoci, nebo smrti. Pokaždé, když se náhrobní kámen orosil, převor rozesílal listy členům rodu a varoval je před blížícím se nebezpečím. V roce 1950 byl klášter zrušen a přeměněn na věznici a následně kasárny, prostory byly dále využívány jako dětská psychiatrická léčebna. Následně byl klášter vrácen řádu sv. Augustina, který se momentálně snaží budovy zrekonstruovat.



Albrecht st. z Kolowrat (zemřel 1391) s manželkou Annou ze Seeberku předávají ročovský kostel do péče Panny Marie; votivní výjev z Ročovského graduálu



Norbert Leopold hrabě Kolowrat-Liebsteinský (1655–1716)



Ročovský klášter, pohlednice 1905



Ročovský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1930



Průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie náležící k ročovskému klášteru



Kostel Nanebevzetí Panny Marie náležící k ročovskému klášteru



Pamětní deska se jmény a erby Jindřicha a Oldřicha Františka hrabat Kolowrat-Liebsteinských