Pražský arcibiskup z rodu Kolowratů

Na počátku letošního roku uplynulo 260 let od narození hraběte Aloise Josefa (1759–1833), nejvýznamnějšího církevního představitele z rodu Kolowratů. Náboženství studoval v Praze a následně v Říme, kde získal doktorát z teologie. Duchovní kariéru zahájil v Olomouci, kde se díky svým schopnostem rychle vypracoval až na pomocného biskupa (1801–1812).

V letech 1812–1830 vykonával funkci královehradeckého biskupa, papež Pius VII. jeho jmenování potvrdil o tři roky později. Za největší úspěch můžeme považovat jeho prosazení povinného studia českého jazyka a literatury na tamějším teologickém semináři, díky čemuž mohlo v roce 1830 dojít k osamostatnění od pražského semináře. Prokázal se jako dobrý správce a hospodář, neboť za jeho působení došlo k přestavbě zámku Skály u Police, rekonstrukci několika sakrálních staveb a rozšíření biskupské knihovny.

Císařem Františkem I. byl v roce 1830 jmenován arcibiskupem pražským (1830–1833). Intronizace proběhla za souhlasu papeže Řehoře XVI. 17. dubna 1831 v katedrále sv. Víta. Kvůli těžkým zdravotním obtížím byl hrabě nucen spravovat arcidiecézi prostřednictvím pomocného biskupa pražského. Jeho episkopát byl poznamenán rozsáhlými epidemiemi cholery. Proto byla řada klášterů proměněna v nemocnice a arcibiskupství v čele s hrabětem Kolowrat-Krakowským organizovalo účinnou pomoc postiženým.



Portrét arcibiskupa Aloise Josefa
hraběte Krakowského z Kolowrat,
svobodného pána z Újezda, Arcibiskupství pražské




Alois Josef hrabě Krakowský z Kolowrat, svobodný pán z Újezda