František Antonín II. hrabě Kolowrat-Liebsteinský

František Antonín II. hrabě Kolowrat-Liebsteinský (1778–1861) je právem považován za jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin, zasáhl jak do politického, ekonomického, tak i kulturního dění v Rakousku-Uhersku. Proslavil se svou podporou národního obrození, mecenášskými aktivitami, či podnikatelským duchem.

Svou kariéru zahájil v zemské správě. V roce 1811 se stal nejvyšším českým purkrabím. Má významnou zásluhu na povznesení hospodářské úrovně země. V roce 1826 je císařem Františkem I. jmenován státním ministrem ve Vídni. O deset let později je jmenován konferenčním ministrem. Byl druhým nejmocnější mužem v říši po Klementu knížeti Metternichovi (1773–1859), vůči jehož zemské i zahraniční politice se ostře vyhraňoval. V revolučním roce 1848 vykonával funkci prvního konstitučního ministerského předsedy rakouské monarchie.

Po zvolení nového císaře Františka Josefa I., hrabě František Antonín II., vystoupil ze státních služeb. Vrátil se do Čech a věnoval se zvelebování svých statků. Zasloužil se o obnovu a přestavbu několika kostelů na svém panství a nechal přebudovat zámek v Černíkovicích na své nové sídlo. Věnoval se také podnikání, založil velmi úspěšnou sklárnu a železnou huť, kterou pojmenoval „Růženina huť“, po manželce Marii Rose, rozené hraběnce Kinské z Vchynic a Tetowa (1780–1842). Neměli spolu žádné děti, proto Liebsteinská větev rodu Kolowratů spolu s hrabětem Františkem Antonínem vymřela.

Hrabě František Antonín II. byl velkým mecenášem české vědy a kultury a stoupenec českého nacionalismu. Stál u vzniku Vlastenského muzea (dnes Národní muzeum), kterému odkázal knihovnu čítající 35 000 svazků knih a sbírku minerálů. Během svého života pomáhal řadě českých uměleckých a vědeckých spolků, finančně zajišťoval vydávání českých knih. Byl držitelem mnoha řádů a vyznamenání, která obdržel za své zásluhy. Během svého života získal rakouská, uherská, saská či ruská ocenění. Nejproslulejšího mezi řády dosáhl 29. dubna 1930, kdy jej císař František II. jmenoval rytířem Řádu zlatého rouna.



František Antonín II. hrabě Kolowrat-Liebsteinský



František Antonín II. hrabě Kolowrat-Liebsteinský



Audience na vídeňském Hofburgu. Zleva: budoucí car Alexander, hrabě Ladislav z Wrbna, Alexej Orloff, kníže Colloredo-Mannsfeld, kníže Metternich a hrabě Kolowrat



Manželka Františka Antonína II. hraběte Kolowrat-Liebsteinského Marie Rosa, rozená Kinská z Vchynic a Tetowa



František Antonín II. hrabě Kolowrat-Liebsteinský, autor busty Antonín Popp, Sochařská výzdoba slavnostního schodiště historické budovy Národního muzea



Osobní erb Františka Antonína II. hraběte Kolowrat-Liebsteinského