Eva Ludmila Františka hraběnka Krakowská z Kolowrat – mecenáška pražské Lorety pro větší slávu Boží

Pražské slunce, tak zní název nejcennější české barokní paprskové monstrance z ryzího zlata a tisíce diamantů, která je součástí Loretánského pokladu. Diamantová monstrance byla vyrobena na zakázku pro pražskou Loretu na popud Ludmily Evy Františky hraběnky Krakowské z Kolowrat, rozené Hiserlové z Chodova, páté manželky nejvyššího hofmistra a zemského soudce hraběte Viléma Albrechta I.

Hraběnka Ludmila Eva zasvětila celý život charitativní činnosti a mecenášským aktivitám. Zasloužila se o zvelebení hradčanské Lorety. Díky ní zde byla v roce 1691 postavena kaple sv. Josefa. Hraběnka Kolowrat-Krakowská patřila k nejvýznamnějším patronům tohoto posvátného místa, a proto je zpodobněna na obraze vedle vchodu do klenotnice. Na portrétu je vyobrazena ve svatebních šatech posázených více než 6500 diamanty. Drahé kameny ze šatů, stejně jako zlato a stříbro, odkázala ve své závěti z 20. dubna 1695 kapucínům sídlících na Hradčanech.

Pražské slunce nechal, z diamantů a drahých kovů, které Ludmila Eva Kolowrat-Krakowská odkázala Loretě, zhotovit hlavní patron Lorety Václav Ferdinand hrabě z Lobkowicz s manželkou Marií Sophií, rozenou z Dietrichsteinu. Díky Marii Sophii a jejímu bratrovi Filipovi z Dietrichsteinu byla monstrance vyrobena ve Vídni. Pro vytvoření grafického návrhu byl dokonce osloven významný barokní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Paprskovou monstranci zhotovili v letech 1696–1699 zlatník Johann Baptista Khünischbauer (Känischbauer) a klenotník Matthias Stegner. Hotové dílo bylo tak cenné, že jej při převozu do Prahy doprovázela ozbrojená eskorta vojáků.

Ludmila Eva Františka Kolowrat-Krakowská byla pochována jako velká donátorka pražské Lorety přímo v Santa Case, v „srdci lorety“. Je uložena pod dlažbou kaple, tedy nad klenbou krypty, jak to dosvědčují loretánské archiválie. Samotná krypta byla určena jako poslední místo odpočinku pro příslušníky patronátního rodu Lobkowiczů.