Hrad Přimda

Zřícenina starobylého románského hradu, který je po Pražském hradu považován za nejstarší kamenný hrad na našem území, se tyčí nad stejnojmenným městečkem v srdci Kolowratových lesů. Kosmova kronika uvádí, že zde roku 1121 jakýsi německý rytíř vystavěl svévolně hrad, když to uslyšel kníže Vladislav, hrad dobyl. První určitá zmínka však pochází z roku 1126, kdy kníže Soběslav hrad opravil jako součást opevnění Čech a vystavěl velkou věž. Královský hrad Přimda od té doby sloužil k obraně hranic Českého státu. Občas plnil hrad i funkci vězení, byli zde vězněni i někteří čeští panovníci – například v letech 1148–1150 a 1161–1173 zde byl vězněn po neúspěšných pokusech o svržení bratra pozdější kníže Soběslav II. a v roce 1249 také budoucí král Přemysl Otakar II.

Za vlády Lucemburků pak došlo k prvním zástavám hradu, do té doby jej spravovali královští purkrabí. V roce 1318 byl v držbě mocného Viléma Zajíce z Valdeka. Jedni z držitelů Přimdy, Boršové z Oseka, vedli loupežnou činnost. Při trestné výpravě krále Václava IV. bylo v podhradí při hře v kostky pochytáno a v Praze následně oběšeno přes 30 loupežníků, hrad s vůdcem však dobyt nebyl.

Roku 1429 Přimdu obléhali husité, ale hradní střelba je donutila k ústupu. Švamberkové, držitelé hradu mezi léty 1454–1590, kteří řešili spory s přimdskými Chody, v roce 1580 hrad opustili a nechali pustnout. Rudolf II., který potřeboval finance na válku s Turky, hrad i s panstvím po částech v roce 1593 rozprodal. Pro chátrající hrad se kupec nenašel, a tak se v jeho držbě střídalo více majitelů.

V roce 1675 koupil panství i s hradem Jan Václav Novohradský z Kolowrat. Velká část území kolem hradu je v majetku pánů z Kolowrat dodnes. Přírodní rezervace Přimda pod hradem, vyhlášená v roce 1998, je prakticky celá součástí Kolowratových lesů.

Díky prudce svažitému terénu, který na vrcholku ponechával jen velmi málo místa, nebyl hrad nikdy příliš osídlený a všichni řemeslníci vždy bydleli v podhradí. Na druhou stranu byl právě pro svou dispozici považován od počátku za velmi spolehlivé opevnění. Z hradu se zachovala pouze hranolová, původně třípatrová, hradní věž, se zdmi až čtyři metry silnými, která sloužila jako obydlí purkrabího či držitele.

V roce 1962 byla zřícenina hradu Přimda vyhlášena národní kulturní památkou a v současné době je v majetku města Přimdy. Kolem zříceniny se na území Kolowratových lesů rozkládá Přírodní rezervace Přimda s unikátními bukovými porosty na strmých balvanitých svazích.